Pamětní ražba č. 368 – Kryštof Harant - Hrad Pecka

Detailní popis produktu

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic byl dvořan a diplomat, autor cestopisu, hudebník.
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic pocházel ze starého nezámožného šlechtického rodu. Jeho otec zastával různé funkce v zemských úřadech. Kryštofu Harantovi se dostalo pečlivého vychování zčásti od domácího učitele, zčásti na škole v Plzni.
Od dvanácti let byl Kryštof Harant vychováván v Innsbrucku na dvoře arciknížete Ferdinanda II. Tyrolského, pozdějšího císaře, kam přišel v roce 1576 na přání svého otce. Učil se latině, řečtině, italštině a němčině. Prohluboval své znalosti zeměpisu, dějepisu, věnoval se hudbě a malířství. Byl zasvěcován i do tajů politiky, věnoval se také teologii a přírodním vědám.
Společenský život, styky se zahraničními hosty a cesty do Itálie, na kterých doprovázel Ferdinanda, položily základ k Harantově cestovatelské zálibě.
Po návratu do vlasti, zřejmě po otcově smrti, se Kryštof Harant ujal správy rodinných statků. V letech 1594 - 97 se účastnil protitureckého válečného tažení. Po návratu mu zemřela matka a on spolu se svým švagrem, rytířem Heřmanem Černínem z Chudenic se vydal na pouť do Svaté země. Cesta vedla přes Bavorsko a Tyroly, do Itálie, dále na Krétu, Kypr, Tel-Aviv, Jeruzaléma a do Egypta.
Po návratu na podzim roku 1599 pobyval Kryštof Harant střídavě na tvrzi Bělá a v Plzni, kde seosobně seznámil s císařem Rudolfem II. V roce 1600 byl Kryštof Harant povolán k pražskému dvoru, kde vykonával vysoké státní funkce a byl povýšen do panského stavu.
Dvorské prostředí přálo i rozvoji Harantova skladatelského umění. Po smrti Rudolfa II. působil Kryštof Harant krátce ve službách Matyášových.
V letech 1614 - 15 byl Kryštof Harant vyslán s diplomatickým poselstvím, od tehdy zesnulého Rudolfa II., do Španělska. Jednalo se o řád Zlatého rouna a u španělskéhop dvora ho přijala Markéta Rakouzská, manželka španělského krále Filipa III. Cestu přes západní Evropu - Německo, Nizozemí a Francii - údajně popsal v německém cestopise, jehož rukopis se nezachoval.
Po návratu do Čech odešel Kryštof Harant z habsburských služeb. Žil na hradě Pecka, který získal v roce 1603 druhým sňatkem s Annou Saloménou Hradišťskou. Věnoval se hospodářství, literatuře a především hudbě.
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic se zúčastnil stavovského povstání a Fridrich Falcký ho jmenoval tajným radou a prezidentem české komory. V pobělohorské perzekuci byl Kryštof Harant zbaven majetku a 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze popraven.
Dílo Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic:
Cesta z Království českého do Benátek, odtud po moři do země Svaté, země judské a dále do Egypta a do velikého města Kaira, potom na horu Oreb, Sinai a sv. Kateřiny, v pusté Arábii ležící - tiskem vydáno roku 1608, cestopis. První díl sleduje cestu až do Jeruzaléma, druhý její závěr. Z knihy je patrné, jak důkladně se Kryštof Harant na cestu připravil, neboť setkání s místy souvisejícími s antickou kulturou velmi obšírně komentuje. Autor je vtipný posuzovatel a dobrý pozorovatel. Celý cestopis doprovází sto padesáti vlastními kresbami.
Jako hudební skladatel je Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic jedním z reprezentantů české renesanční hudby.

Poloha

GPS: 50.49306, 15.5625 – zobrazit na mapě

Fotogalerie lokality