Pamětní ražba č. 285 – Dolní Oblast Vítkovice

Kód: RAZBA-285-MOS RAZBA-285-BMOS RAZBA-285-STA Zvolte variantu
Neohodnoceno
60 Kč 80 Kč 80 Kč od 60 Kč 50 Kč bez DPH 66 Kč bez DPH 66 Kč bez DPH od 50 Kč bez DPH
Skladem Skladem Skladem Zvolte variantu
Provedení
Zvolená varianta není k dispozici. Reset vybraných parametrů.
Pamětní ražba č. 285 – Dolní Oblast Vítkovice (provedení: Staromosaz).

Detailní informace

Detailní popis produktu

NKP – areál vysokých pecí "Dolní oblast Vítkovice"

Výroba železa na severní Moravě a ve Slezku má dlouholetou tradici. Železo se v malých pudlovnách vyrábělo v Pobeskydí již v 17. a 18. století.

Prudký rozvoj železářství na Ostravsku v 19. století umožnily hlavně dvě skutečnosti: použití kamenného uhlí v hutnictví a vynález parní lokomotivy.

V tehdejší době nejznámější Frýdlantské železárny převzal v roce 1826 do vlastní správy olomoucký arcibiskup Rudolf, bratr rakousko-uherského císaře.

Založení Vítkovických železáren je úzce spjato s osobou F.X.Riepla, profesora na vídeňské polytechnice, který pracoval jako odborný poradce v otázkách dolování a hutnictví na olomouckém arcibiskupství.

Byl si vědom skutečnosti, že produkce dřevouhelných vysokých pecí ve Frýdlantě, Bašce, Čeladné a na Těšínsku v tehdejší době – na počátku 19. století – závisí na velikosti lesního bohatství a že produkce těchto pecí nebude dostačovat poptávce po železe k výrobě kolejnic

( začala výstavba tzv. Severní dráhy Ferdinandovy – první parní železnice z Vídně do Haliče).

NKP – areál dolu "Hlubina"

Založení dolu Hlubina:

Znalosti o vývoji uhelných slojí získané při hornické činnosti na okolních dolech Antonín, Karolina a Šalamoun prokazovaly, že uhelné sloje jsou vyvinuty od Moravské Ostravy dále na jih směrem k vítkovickým železárnám. Proto v blízkosti železáren byly v roce 1851 vyhloubeny dva vyhledávací vrty, které byly pozitivní s nálezy uhelných slojí. Na jejich základě byl na pomezí Moravské Ostravy a Vítkovic v tzv. Františkově údolí založen nový důl, který dostal název Hlubina.

V roce 1852 začalo hloubení současně dvou jam vedle sebe, což v té době bylo technickou novinkou označovanou v hornické praxi po dlouhou dobu jako dvojitá jáma. Jámy vztažná a větrní byly vyhloubeny ve vzdálenosti 24m od sebe. Těžní jáma č.1 byla od roku 1852 – 1857 vyhloubena až pod 4. patro do hloubky 244 m. Těžní stroj byl neznámé značky. Větrní jáma Hlubina 1 byla v letech 1854-1856 vyhloubena pod úroveň 2. Patra do hloubky 155m. Jáma byla vyzděna v soudkovitém tvaru se světlostí 3x3,7m. Větrní jáma byla vybavena ventilátorem syst. Guiball. Vyhloubením jam Hlubina v r. 1852-1857 byla otevřena skupina velmi vydatných Jakloveckých vrstev. První těžba z otvírek byla vytěžena jámou v roce 1857, pravidelná těžba začala v roce 1863.

Poloha

GPS: 49.81889, 18.2775 – zobrazit na mapě

Fotogalerie lokality

Fotografie lokalityFotografie lokalityFotografie lokality

Doplňkové parametry

Kategorie: Ostatní
Kraj: Moravskoslezský
Země: Česká republika

Diskuze

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole:

Bezpečnostní kontrola

Grafický návrh vytvořil a na Shoptet implementoval Tomáš Hlad & Shopteťák.cz