Pamětní ražba č. 271 – Hrad Pernštejn

Kód: RAZBA-271-MOS RAZBA-271-BMOS RAZBA-271-STA Zvolte variantu
Neohodnoceno
60 Kč 80 Kč 80 Kč od 60 Kč 50 Kč bez DPH 66 Kč bez DPH 66 Kč bez DPH od 50 Kč bez DPH
Skladem Skladem Skladem Zvolte variantu
Provedení
Zvolená varianta není k dispozici. Reset vybraných parametrů.
Pamětní ražba č. 271 – Hrad Pernštejn (provedení: Staromosaz).

Detailní informace

Detailní popis produktu

Hrad Pernštejn - rodové sídlo pánů z Pernštejna. Ti jej založili - tehdy ještě jako páni z Medlova, jihomoravského městečka u Brna - někdy mezi lety 1270 - 1285. Název hradu vznikl počeštěním německého Bärenstein (tj. Medvědí kámen), zřejmě podle charakteru okolního kraje - neporušené země hlubokých lesů, medvědů, vlků a uhlířů. O tom svědčí i okolní názvy, jako např. Nedvědice. Naproti tomu, za pouhou legendu sloužící k přikrášlení pernštejnské historie musí být pokládána pověst o bájném předkovi rodu, uhlíři Věňavovi, který přemohl zubra a jeho uťatou hlavu pak přinesl králi, který mu odměnou za statečnost daroval krajinu na horní Svratce a pernštejnský erb s černou zubří hlavou. Za pravdivé na této pověsti lze pokládat pouze to, že první historicky doložený člen rodu, Štěpán z Medlova, výslovně uváděný v letech 1222 - 1223 jako purkrabí na hradě Děvičkách, si statky vysloužil v zeměpanských službách. A protože Pernštejnové se postupně stali nejvýznamnějším rodem v zemi, bohatším než jihočeští Rožmberkové, patřilo k nejdůležitějším a nejvýstavnějším i jejich rodové sídlo. Ne však vždy: ve 14. století došlo k rozrůstání rodu do více větví, které se sice na jedné straně projevilo zakládáním nových hradů (Aueršperk, Pyšolec, Zubštejn) i stavební aktivitou na samotném Pernštejně, především však ekonomickým úpadkem a postupným rozprodejem majetku. Úpadek se paradoxně zastavil ztenčením členů rodu, po němž následovalo opětovné rozšiřování pernštejnských majetků. Vážnost rodu stoupla zejména na počátku 15. století za Viléma I. z Pernštejna (asi 1360 - 1426), který působil v nejvyšších úřadech - zastával např. i funkci moravského zemského hejtmana. Paradoxně se ale tento vlivný feudál neštítil ani rozšiřování svého bohatství loupežemi, které prováděly roty různých dobrodruhů právě z Pernštejna. Za husitských válek stál Vilém i jeho synové Bavor a Jan na husitské straně a proto se olomoucký biskup Jan Železný pokusil Pernštejn dobýt - bez úspěchu. Vilémův syn Jan (1406 - 1475) úspěšně pokračoval v rozmnožování rodového majetku a provedl také rozsáhlou přestavbu hradu včetně jeho opravy po požáru r. 1460. Až do poloviny 16. století - za éry Vratislava I., Viléma II. a Jana II. z Pernštejna, řečeného Bohatý (1487 - 1548) - se pak na hradě čile stavělo, a to jak co do rozšiřování obytných prostor, tak i zdokonalování hradních opevnění. Od čtyřicátých let 16. století však nastal v majetkových poměrech Pernštejnů obrat - zejména díky neudržitelnému životnímu stylu členů rodu - a začalo postupné rozprodávání statků. Nakonec došlo i na samotný Pernštejn, který byl v r. 1596 prodán Pavlu Katharinovi z Katharu. Rod pánů z Pernštejna prodej svého rodného sídla dlouho nepřečkal - vymřel po meči v r. 1631. Dalšími rody, které se vystřídaly v držení hradu, byli Lichtenstein - Castelcornové (1623 - 1710), Stockhammerové (1710 - 1798), Schröffelové (1798 - 1828) a Mitrovští z Nemyšle (1828 - 1945). Kvalita hradních fortifikací se ještě jednou ukázala v r. 1645, kdy byl Pernštejn neúspěšně obléhán švédským vojskem v síle 5.800 mužů. Švédům se nepodařilo způsobit na hradě větší škody a na skutečnosti se zřejmě nezakládá ani tradované poškození patra hranolové věže dělostřelbou, která měla být právě v důsledku této události snížena a romanticky upravena a která dodnes spoluvytváří typický kolorit hradu. Pernštejnská posádka pod vedením Niklase Fleischingera z Auerspachu prokázala nejen vysokou odolnost, ale dokonce dokázala ještě Švédům škodit při obležení Brna. I s ohledem na tyto události byl hrad v r. 1655 zařazen mezi zemské pevnosti. Jeho význam ale postupně upadal. Naštěstí však nedošlo k žádným přestavbám, které by zničily jeho autentický středověký charakter. Toto nebezpečí hrozilo zejména za hrabat Mitrovských z Nemyšle, kdy měl být náležitě regotizován. V r. 1945 byly na základě prezidentského dekretu veškeré majetky Mitrovským zkonfiskovány a hrad Pernštejn připadl státu. V jeho vlastnictví se tato mimořádně významná památka nalézá dodnes

Poloha

GPS: 49.45111, 16.31722 – zobrazit na mapě

Fotogalerie lokality

Fotografie lokalityFotografie lokalityFotografie lokalityFotografie lokality

Doplňkové parametry

Kategorie: Hrady
Kraj: Jihomoravský
Země: Česká republika

Diskuze

Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.

Nevyplňujte toto pole:

Bezpečnostní kontrola

Grafický návrh vytvořil a na Shoptet implementoval Tomáš Hlad & Shopteťák.cz