Pamětní ražba č. 215 – Alfons Mucha

Detailní popis produktu

Alfons Maria Mucha byl český malíř a designér období secese.
Byl otcem známého publicisty a spisovatele Jiřího (1915-1991).
Stal se věhlasným téměř přes noc díky divadelnímu plakátu Gismonda (1894–1895), který si objednala pařížská herečka Sarah Bernhardt. Herečka později uzavřela s Muchou smlouvu a on pro ni a Divadlo Renesance v Paříži vytvořil ještě několik dalších plakátů.
Narodil se v Ivančicích v rodině soudního zřízence Ondřeje Muchy. Měl dvě sestry, Annu a Andělu. Studoval na Slovanském gymnáziu v Brně, kde si přivydělával jako chrámový zpěvák v chlapeckém sboru u sv. Petra a Pavla (jedna z dominant města - PETROV).
Po neúspěchu u přijímacích zkoušek na pražskou Akademii výtvarných umění krátce pracoval jako písař u ivančického soudu. V této době připravoval ochotnická divadelní představení, maloval dekorace a plakáty, navrhoval pozvánky. Z roku 1875 pochází Muchova první známá přesně datovaná kresba, jedná se o pastel představující Janu z Arku na hranici.
Roku 1879 odchází do Vídně pracovat jako malíř divadelních dekorací do firmy Kautský-Brioschi–Burghardt. Poté odchází do Mikulova, kde maloval portréty místních obyvatel. Roku 1883 byl pozván hrabětem Khuen Belassim k vytvoření dekorací interiérů zámku Emmahof ve Vídni. V roce 1885 odchází na akademii do Mnichova a o dva roky později do Paříže na akademii Julian. Roku 1892 je pověřen ilustrovat Scenés et épisodes de l'histoire d'Allemagne od Charlese Seignobose. K osudovému zlomu v jeho kariéře dochází roku 1897, když získává objednávku na plakát pro Sarah Bernhardt.
Nejslavnější Muchovo období je kolem přelomu 19. a 20. století. V roce 1906 se oženil s Marií Chytilovou. V USA byl uvítán jako největší dekorativní umělec světa, přesto se touží vrátit do Čech. Stal se autorem prvních známek a bankovek samostatné Československé republiky. Mucha však nebyl pouze grafikem a tvůrcem světoznámých plakátů art nouveau. Všestranným nadáním zasahoval do všech uměleckých oborů, sochařstvím počínaje a divadlem konče.
Mucha se stal známým i jako designer užitého umění; kromě plakátů vinět, čokolád, sušenky, cigarety, maloval návrhy jídelních menu, kalendářů a dekorativních zástěn, doplňoval knihy svými ilustracemi, např. Otčenáš (La Pater, 1899), navrhoval české známky i bankovky. Jeho tvorba zahrnuje návrhy interiérů, nádobí, šperků, ale i návrh okna katedrály sv. Víta (1931) v Praze.
Alfons Mucha byl velkým vlastencem a celý život snil o realizaci cyklu velkoformátových obrazů Slovanská epopej, kterým chtěl shrnout dějiny Slovanského národa. Cyklus velkých pláten maloval na zámku Zbiroh od roku 1910. Epopej byla dokončena v roce 1928 a Muchův americký mecenáš Charles Crane ji věnoval Praze. Dnes tento cyklus můžeme najít na zámku v Moravském Krumlově.
Alfons Mucha zemřel v Praze 14. července 1939 po výslechu gestapem na zápal plic.
Po Alfonsu Muchovi pojmenoval Antonín Mrkos planetku (5122) Mucha.
Dílo :
- divadelní plakát Gismonda (1894-95),
- divadelní plakát Dáma s kaméliemi (La Dame aux Camelias) (1896),
- divadelní plakát Lorenzaccio (1896),
- barevný kalendář Biscuits Lefevre-Utile (okolo 1897)
- divadelní plakát Médea (Medee) (1898),
- divadelní plakát Samaritánka (La Samaritaine),
- divadelní plakát Tosca (La Tosca) (1899),
- divadelní plakát Hamlet (Tragique Histoire d'Hamlet - Prince de Danemark) (1899).
- plakát Zvěrokruh - La Plume (okolo 1896)
- návrh dózy na oplatky - Lefevre Utile Gaufrettes Vanille (okolo 1910)
- návrh interiéru Primátorského salonku v Obecním domě v Praze
- návrh klenotnictví Fouquet pro George Fouqueta v Paříži
- návrh pavilonu Bosny a Hercegoviny pro Všeobecnou výstavu v Paříži v roce 1900
- návrh vitráže okna katedrály sv. Víta (1931) v Praze
- soubor velkoformátových obrazů Slovanská epopej

Fotogalerie lokality