Pamětní ražba č. 20 – Stado Książ

Detailní popis produktu

Dějiny dnešního chovatelského zařízení začínají v době, kdy zámek Książ v tehdejším pruském království patřil rodu von Hochberg.

Koním se začal věnovat jako první Konrád Ernest Maxmilián. Nechal předělat dva objekty, patřící k zámku, na stáj a krytou jízdárnu. Koně je ale později opustili – a šli do nově postavených stájí.

Velkým příznivcem koní byl Jan Jindřich XV., mimo jiné muž, který se zasloužil o konání prvních slezských cross country v červnu 1907.

Není se co divit – byl pravým synem svého otce, Jana Jindřicha XI., královského lovčího, pořadatele císařských honů a ředitele císařského loveckého úřadu v Berlíně.

Dodnes existující komplex budov z 19. století plnil po následujících modernizacích funkci zámeckých stájí do 30. let století minulého. Stáli zde východopruští, trakénští a zvláště oldenburští koně. Správcem hřebčína byl Angličan, Alexander Stewart.

V roce 1935 přešly budovy stájí spolu s 80 jitry půdy pro zadlužení do vlastnictví tenkrát již Země Prusko (Land Preusssen), součásti německé říše. Prvního dubna 1939 vzniklo nejmladší „pruské stádo“, pojmenované samozřejmě Fürstenstein. V roce 1945 bylo rozhodnuto o evakuaci hřebců do saského hřebčína Moritzburg. Jejich přesun začal 5. března, ale cílovým místem se nakonec stal protektorát Čechy a Morava. Akce bohužel totálně zkrachovala a všechny koně „získala“ Rudá armáda. Během války došlo k téměř k úplnému zničení chovu koní

v Dolním Slezsku. Velká část populace uhynula, část byla evakuována a zbytek se „rozběhl“ po celém Polsku.

Stádo Książ má k dispozici pět stájí, každou originální (jsou v nich boxy i stání), některé ještě

s původní výzdobou. Nejvíce reprezentativní a funkční z nich je stáj číslo III, momentálně využívaná

během aukcí, šampionátů a jiných zásadních akcí. Je v ní celkem 28 stání ve dvou řadách.

Stáj IV, obnovená po požáru v roce 1998, je nyní určena březím klisnám a matkám s hříbaty.

Původně byla dřevěná, s podlahou z pálených cihel. Do roku 1936 v ní parkovalo i 36 kočárů. Měla ustájení pro 68 hřebců, seřazených podle zbarvení.

Poloha

GPS: 50.843264, 16.299633 – zobrazit na mapě

Fotogalerie lokality